Hrdý potomek opic
Tuhle jsem se na hřišti zasněně dívala na partičku dětí, se kterou si hrál i nejmladší Vlček. Byl tam asi pětiletý chlapec Pája, jeho mladší bratříček Olí a asi dvouletá sestřička Růženka. Vlček se k rodince nadšeně přidal, házel písek, běhal za míčem a všelijak se zapojoval do hry.
Skupinová dynamika batolat a předškoláčků je sama o sobě fascinující a přirozené signály těla (gesta, mimika, postoje, tón hlasu) hrají v komunikaci malých dětí hlavní roli. Stejně jako u zvířat, která nepoužívají verbální komunikaci k dorozumívání.
O to bývám smutnější a tak trochu nevím, jak reagovat, když se do toho přirozeného proudu snažíme zasahovat my dospělí a nějakým způsobem korigovat chování dětí ještě v zárodku – tedy vypadá to, že dojde k potyčce mezi dětmi (ale ještě k ní nedošlo) a než to mají děti možnost vykomunikovat (útěkem, pláčem, postojem, bojem, domluvou), zasáhne rodič jednoho z nich a zcela ovlivní následující průběh – obvykle v neprospěch obou stran – tedy jak okřiknutého, tak neokřiknutého dítěte. To první se přestane chovat přirozeně a ztuhne. To druhé vidí, že ten cizí dospělý má nad dítětem moc a začne to po svém zpracovávat. Výsledky mohou být různé, ale jeden z těch negativnějších je, že si toho vůči okřiknutému chlapci začne dovolovat mnohem víc (být třeba i agresivnější) a okřiknutý chlapec se nebude bránit, protože přece maminka řekla, že nesmí tomu druhému ublížit.
Dosti zoologie. Anebo ještě ne…
Tím jsem Vám chtěla poskytnout jiný úhel pohledu, úhel pohledu mámy biologa – takhle se díváme na situace na dětském hřišti. Osobně mám ráda velmi bezzásahový přístup, pokud vidím, že si děti od první vteřiny rozumí a chtějí si spolu hrát, ne se o něco přetahovat nebo způsobovat jeden druhému pláč. Což je většina případů (děti rychle poznají, kdo je jim sympatický a kdo je parťák). To, že se starší rozběhne s míčem rychle není pro Vlčka žádný problém. Poběží taky rychleji. Pro druhou maminku už to problém je. Co kdyby se Vlčkovi něco stalo? Co kdyby zakopl nebo ho starší chlapec v běhu porazil? No jo…jenže jak se má mladší naučit běhat rychleji a starší v běhu lépe manévrovat, když jim nedovolíme, aby si to vyzkoušeli?
Opičí pointa
Všimněte si, prosím, nakolik se výše popsané chování dětí podobá opičákům. Nejen formou komunikace, ale i pospolitostí a testováním hranic. Naši opičí předkové prošli stejně jako život na Zemi mnohamiliardovou evolucí, která vyústila v to, co známe dnes (viz drobný kreacionistický vtípek níže) a byli bychom krapet neuctiví, kdybychom tak prověřeným a spolehlivým dědictvím pohrdli a odmítli ho. Naopak bych se ráda zasadila o plné využití těchto opičích genů, instinktů a dovedností a dovolila je dětem v rámci skupiny rozvinout co nejvíce. I za předpokladu občasné boule nebo vteřinového pláče. Protože jen takto si děti najdou své místo ve skupině a plně se naučí respektovat jiné typy osobností. Stejně to platí i pro nás dospělé.
„Nebojme se házet bobky, cenit zuby a drbat se na zádech. Bude nám dobře.“
Drobný kreacionistický vtípek
V zásadě existují dvě „protichůdné“ teorie o vzniku života na Zemi. Jednou je evoluce, která tvrdí, že život na Zemi se vyvinul z „nižších“ jednodušších forem do „vyšších“ složitějších forem. Tou druhou je kreacionismus, který tvrdí, že všechny v současné době existující formy života na Zemi vznikly v jediný okamžik a od té doby žádný vývoj ani adaptaci nepodstoupily. Vtipné je, že průměrný hermetik nemá žádný problém obě teorie spojit do jedné. Jde totiž jen o hrátky s časem z pohledu fyziky. Evoluce totiž míří z minulosti do budoucnosti (tak, jak ji vnímáme) a sleduje trend lineárního vnímání času, zatímco Kreacionismus podporuje myšlenku existence všech časových bodů ve vesmíru najednou (a tedy nelineární čas tak, jak na to upozorňuje např. teorie relativity). Takže když mluvím o evoluci z opic k člověku, nevylučuji kreacionismus (stvoření opic a člověka) a naopak. Oba typy vnímání času totiž ve vesmíru existují paralelně (vedle sebe). Závěrem si uvědomme, že ani jedna z těchto teorií nemůže popřít, že toho máme s našimi bratránky zatraceně hodně společného.
A jako obvykle, obrázky jsou z Pixabay.com určené k volnému komerčnímu použití. Tímto děkuji autorům OpenClipart-Vectors, AD_Images, GDJ a JosieLapczynski.
dana kh
Jsem zrozena k napojení na ty nejhlubší části lidského Já. Napojení na Jednotu, napojení na Matku Zemi, napojení na svůj Posvátný sen, napojení na tělo a posvátné ženství.
Mohlo by se vám také líbit
Jak Vlček zachránil svět
Vlček a kouzla se smetákem
