Kdo se jím stane?

Popis proudu a pocitů, který mi muž předal, se překvapivě shodoval s funkcí náčelníka z románu Poselství od protinožců. Jestli jste ho četli, tak víte (tušíte), o kom mluvím. Jestli jste ho nečetli, doporučuji. I když je věrohodnost tohoto románu sporná (autorka připustila, že jde o fikci, i když posléze tvrdila, že ji k tomu donutil nátlak úřadů na prozrazení identity skupiny, s níž žila), popisuje koncept, který se k okouzlení v civilizaci 21.století velmi blíží. Pouze z pohledu přírodního národa a bez jakýchkoliv vymožeností naší doby. Zato s rizikem (ne)přežití v děsivých podmínkách australské pouště.

Proč tedy právě náčelník? Je to muž těžko popsatelné, zato nejnáročnější funkce. On vede celou skupinu. Vede ji tam, kam cítí, že mají jít, aby našli potravu, vodu a nic se jim nestalo. A oni mu bezvýhradně věří. Nevzdorují a nehádají se. Jdou tam, kam řekne. Zaváhá-li náčelník a nenajde kvůli tomu týden vodu, pak ji nenajdou všichni. Zavede-li je do nebezpečí, jsou mu vystaveni všichni. Náčelník má odpovědnost za prospívání celé skupiny, zároveň ji však vede způsobem okouzlení, tedy na základě nejen svých znalostí a zkušeností, ale také na základě plynutí s proudem, pocitů, intuice a v oblastech, kterým rozumí jiní členové, rovněž na základě jejich rad.