Co je to Bön Po (ne) šamanismus
Jiný svět
To vnímám pokaždé, když se zajímám o Asii a její historii a kulturu. Na určité úrovni je jejich cesta nesrovnatelná s tou naší a přesto jsme stále stejnými lidmi.
O to víc mě fascinují jejich regionální tradice a místní, globalizací ještě úplně nezkažená kultura a náboženství.
Navíc jsem zjistila, že v češtině neexistují pořádné články na téma bön tradice a Bo Murgel praktik (do určité míry šamanských), takže jsem se rozhodla sepsat tento článek, tedy spíš rešerši, z anglických zdrojů (citace najdete na konci článku), které by nám mohly podat základní přehled o tom, co to je bön, jak souvisí se šamanismem a proč tomuto směru říkáme bön po.
Tibet v minulosti
Pro lepší pochopení údajů si pojďme dát nějakou časovou osu. Abych vám mohla přiblížit bön, potřebujeme se vrátit 1200 let zpátky, kdy do Tibetu připustoval indický buddhismus (tedy ten, u jehož založení stál princ Siddhártha Gautama (ano, onen Gautama Buddha, který je ve všech příbězích) +- 560 l. př. n. l.).
V době před rokem 800 n.l. se v Tibětu a přilehlých regionech (Nepál, Buthán a střední Asie, Kazašsko, část Mongolska, apod.) vyznával starší směr – bön.
2 Böny
Celkově můžeme mluvit buď o primitivním starším bönu, který byl trochu neuspořádanou vírou v duchy, nižší bohy a dával magickou a božskou moc různým fenoménům (nemoci, extrémní počasí, přírodní pochody), nebo o tzv. Yungdrung bönu, který už představuje ucelené náboženství s posvátnými texty, jasně specifikovanými rituály a ceremoniemi a představuje vlastně velmi konkrétní návod pro obyčejného člověka, jak dosáhnout ve svém životě co největší blaženosti a blahobytu s respektem k jeho osobním, individuálním kvalitám. Yubgdrung bön je dnes (nejen) v Tibetu tím rozšířenějším, upřednostněnějším bönem, protože je ve své podstatě buddhistickou praxí.
obrázek zobrazuje Maili Lamu (Tamang Bonbo) a tři Gurung (Tamu) kněze Pachyu, Kyabri a Lamu. Převzato z citované publikace [1].
Starší Bön
Pokud bychom chtěli mluvit o šamanismu ve spojení s bönem (jakože je to nesmysl a za chvíli napíšu proč, ale zatím si pojďme tuto iluzi ještě chvilku pochovat), pak v souvislosti s touto starší animistickou verzí.
Tento typ bönu je spojený s tradicí Tagzig, pocházející z království Zhang Zhung, Tibetu a okolí.
Sestává z magických praktik a folklorních „náboženství“ z různých částí Eurasie (pozor, pozor, zde k němu máme blízko i my…) – do těchto folklorních náboženství jsou zahrnuty např. primitivní formy taoismu z Číny, dávné tradice Árijských kmenů, „šamanské“ tradice Sibiře a kmenů z Velké Stepi (Mongolsko), a dokonce! i některé tradice severoamerických indiánů, které se do Asie dostaly přes Beringii…
Je to zkrátka takový mix různých kultur, které mají společnou svou animistickou víru.
V tomto smyslu chápeme tento prehistorický bön jako kolébku, společný základ, z něhož se pak jednotlivé kultury ve svých tradicích a náboženství dále vyvíjely a vzdalovaly.
Dovolím si ze svého moderního středoevropského úhlu pohledu poznamenat, že to, o co se Michael Harner pokoušel se svým core šamanismem, tu vlastně i bez jeho definic existovalo vždy.
Škodolibě bych k tomu ještě přihodila, že svět funguje podle stále stejných pravidel a lidé jsou v základu stále lidé, takže je jasné, že ten nejzákladnější základ bude vždy velmi podobný, ne-li zcela stejný. Není třeba na to extra poukazovat. Nevyhnutelně nás to trkne. Zvlášť, pokud se náboženství či víra opírá o empirické zkušenosti duše a těla, a ne abstraktní konstrukty mysli.
Zkreslený pohled
Bohužel je tu ale také hledisko jistého ega moderních učenců, kteří měli zejména v 19. a 20. století tendence cokoliv starého primitivizovat popřípadě z toho dělat velkou exotiku.
V tomto duchu se často používá i výraz šamanismus jako tajuplné, magické, mystické tradice plné tabu a ve stínu skrytých sil. Podobně bylo dlouho nahlíženo na starší bön – jako na cosi primitivního, plného krve, tabu a čehosi temného, skrytého v nevědomí dávnověku, co nemůže obstát, když se to postaví vedle „vyspělého“ a „moudrého“ buddhismu.
Jde ale očividně o vliv propagandy, která se snažila buddhismus v Tibetu dostat do popředí na úkor starších tradic a náboženství tohoto bönu. Ve skutečnosti nemůžeme hodnotit starší bön, byť můžeme nesouhlasit s podobou některých tradic a praktik, ale sotva z toho můžeme usuzovat na vyspělost kultury, která takovou víru měla.
Problém
Nyní jsme si tedy ukázali, že šamanismus má s bönem hodně společného. Super. Jenže to, co my nazýváme bön po šamanismem není spojené s tímto starším eurasijským bönem.
Smůla, co?
Jinak by to všechno dávalo smysl a bylo to hladké, jak dětská pr….
Jenže ony praktiky léčení, transu, posednutí a komunikace s duchy, odstraňování démonů, apod., kvůli kterým je bönpo šamanismus tak fascinující a opravdu se ve své původní podobě stále v Tibetu a Nepálu praktikuje, souvisí s buddhistickým Yungdrung bönem, který je všechno, jen ne šamanismem…
obrázek zobrazuje Tönpa Shenrab Miwo. Převzat z citované publikace [1].
Komplikace
„Přece si to nemůžeme udělat jednoduché.“ chce se mi zvolat. Vzápětí sama sobě dodávám: „Přece nám to Asie nemůže dělat jednoduché.“
Ten pocit mám permanentně, když přijde na asijskou kulturu. Ať už jde o japonská pravidla a kodexy cti, čínský jazyk a nářečí nebo indický panteon.
Yungdrung Bön
Jak už jsem zmínila, tento bön je vyloženě buddhistickou odnoží, buddhistickou doktrínou. Do Tibetu ho přinesl buddha Tönpa Shenrab Miwoche (Velký muž z klanu Shen), který se narodil ve středoasijské zemi Tagzig, severozápadně od hory Kailesh v Tibetu.
V 8. století n.l. se tento typ bönu navíc začal míchat s indickým buddhismem a z tohoto mixu vznikl dodnes fungující tzv. nový bön, Bön Sarma, který velkou měrou vychází z doktríny Yungdrung bönu, ale symbolika, mnoho mýtů a přístupů je buddhistických.
Celé učení je organizováno v Devíti Cestách Bönu, které jsou dále rozdělené na:
1. Bön Příčin
„…se skládá z praktických metod harmonizace všech aspektů prostředí
a přináší světské i duchovní výhody všem bytostem.
Tönpa Shenrab tyto metody převzal z různých tradic prehistorického bönu a pozměnil je tak, aby odpovídaly jeho učení o soucitu a prázdnoty.
Například krvavé oběti byly nahrazeny oficiálním obětováním různých předmětů, posilněných mantrou a vizualizací za účelem uspokojení a uklidnění různých tříd božstev a duchů, a vypořádání se s různými okolnostmi…“ [1]
2. Bön Ovoce
„…učí metody pro čištění nevědomosti a negativních emocí, a trénuje buddhoství. ..“ [1]
Praktiky, které kněží a kněžky bönu zastávají, patří do kategorie magie, jak ji chápeme u nás:
- věštění, astrologie, léčení
- rituály a ceremonie pro udržení harmonie Universa a dobrého vztahu s přírodou a přírodními duchy
- ochrana před újmou, negativní energií, ad.
- pohřební rituály, komunikace s předky a zemřelými, ochrana zemřelých a duše, ochrana živých před negativními účinky zemřelých
Kde je ten šamanismus?
Věřím, že dosavadní historická část článku ukázala nejen složitost chápání bönu, jeho široký záběr přkekrývající se s dalšími směry a metodami, ale také fakt, že dosud vůbec nešlo o žádný šamanismus a obávám se, že už ani nepůjde.
Proč?
Přečti si TADY můj starší článek o definicích a významu slova šaman a šamanismus.
Pro účely tohoto článku napovím, že šamanismus jako takový je regionálně specifické označení tradic, které vykonává šaman, tedy duchovní z etnika Enki na Sibiři.
Nechci tě úplně zklamat, takže ti to všechno ještě zamotám a z bönu uhnu úplně jinam, ale vlastně vůbec nikam jen proto, abych ti ten šamanismus přinesla.
Bo Murgel
Vysvětlili jsme si, co je to v bönpo ten bön, nyní pojďme na druhou část slova, a to je ono po. Respektive bo, protože to, co se čte „po“ se v čínštině píše jako bo.
Bo Murgel je součástí Bön tradice (dnes té moderní mixlé, popřípadě Yungdrung Bönu). Knězi, kteří ho vyznávají, se označují titulem Bo, kněžky Utgan.
Slovo Bönpo tedy znamená „kněz náboženství bön“. Jsme doma. Nu a kněží, kteří následují tradici Bo Murgel, vykonávají praktiky, které právě schováváme pod moderním označení šamanismus bönpo.
Uf, to jsem se zapotila.
Tákže, co je vlastně pro tyto „šamany“ typické?
Obrázek Kněze Bo převzat z článku Connection between Siberian shamanism Bön and Taoism https://www.academia.edu/120777332/Connections_between_Siberian_Shamanism_B%C3%B6n_and_Taoism
Jak se stát Bo nebo Utgan?
Aby se člověk mohl stát knězem (osvíceným, „šamanem“), musí k němu nejprve přijít volání. Může to být volání duchů nebo volání bohů, dle tradice. Ať už toto volání vypadá jakkoliv, vždy znaší začátek velmi téžkého období v životě budoucího praktika, protože jeho prvním úkolem je projít dramatickou vnitřní transformací. Ta může trvat klidně i několik let.
Adept tak prochází stavem duchovní (psychické) smrti, aby se znovuzrodil a stal se duchovní bytostí s novou schopností vnímat Svět a jeho obyvatele. Tento stav probuzení je spojen s rozvinutím speciálních schopností a sil, které jsou jedinečné pro každého praktika, pro každou kněžku.
Svou moc odvozují kněží Bo Murgel od první Bo a první Utgan. Hádejte, kdo byl první – slepice nebo kohout?
A ano, zajímavé je, že se tu předává schopnost od první „matky“, tedy od první Utgan, kterou zasvětil do praktikování tradice Orel s bílou hlavou.
(nevím, jak vy, ale já tu vidím očividný vliv severní Ameriky)
Tato první Utgan posléze porodila syna a ten se stal prvním Bo. V dřívějších dobách se tato tradice přenosu „šamanské“ schopnosti z ženy na muže po matriarchální linii držela, postupem času ale nabyl patriarchát a mužská linie dominanci, a dnes jsou vysoce postavené utgan jen výjimkou s omezenými pravomocemi vykonávat některé rituály.
To by tedy na úvod stačilo a na závěr ještě zodpovím úvodní otázku
Co je bönpo (bönbo) šamanismus?
Jde o soubor praktik, rituálů a metod zaměřených na duchovní ochranu člověka před negativními, nejčastěji nadpřirozenými, vlivy okolí, kterou v rámci buddhistického náboženství bön a tradice Bo Murgel vykonávají kněží a kněžky („šamani“) Bo a Utgan na území Tibetu, Nepálu, Bhútánu a okolí.
Díky za přečtení.
Použité zdroje:
[1] Ermakov Dmitry, 2024. Connection between Siberian Shamanism, Bön and Taoism. 44 stran. www.academia.edu
[2] Ermakov Dmitry, 2008. Bo and Bön: Ancient shamanic traditions of Siberia and Tibet in their relation to the teachings of a central Asia buddha. Varja publications. ISBN 978-9937-506-11-3
[3] Vajranatha, 2009. The Bönpo traditions of Dzogchen. 26 stran. www.academia.edu
[4] Kernaghan Eileen, 1995. He nameless religion: An overview of Bön shamanism. 11 stran. www.academia.edu
[5] Bjerken Zeff, 2002. Exorcisting the illusion of Bön Shamans: A critical genealogy of shamanism in Tibetan religions. 56 stran. www.academia.edu
dana kh
Jsem zrozena k napojení na ty nejhlubší části lidského Já. Napojení na Jednotu, napojení na Matku Zemi, napojení na svůj Posvátný sen, napojení na tělo a posvátné ženství.