-
Co pro mě znamená „být šaman“
Chci vám na toto téma napsat už velice dlouho. Velmi upřímně, což občas znamená, že to někdo nezkousne. Jestli mě ale něco mí průvodci naučili, pak že lhát nemá smysl. Nepovažuji se za šamana. Respektive, nikdy bych se za něj neoznačila nahlas. Jednoduše proto, že mým velkým učitelem je severoamerický šaman z kmene prérijních indiánů, s nímž se nemůže srovnávat nikdo z nás. Jelikož je pro mě severoamerický šamanismus ideálem, o něhož se opírám ve své duchovní práci, nemohu se za šamana označit z několika dalších důvodů. Například proto, že jsem žena a netrávím svůj výcvik zavřená roky v divočině a o samotě. Z tohoto pohledu by se ale za…
-
Co tě definuje, to tě vlastní
Není to poprvé, co jsem o této myšlence četla. Poprvé jsem ji ale zaznamenala ve spojitosti se šamanismem. Konkrétně jihoamerickým šamanismem v podání dr. Villolda. Je to pro mě tak důležitý koncept v sebepoznání a sebepřijetí, že o tom musím napsat. Šamani mají za úkol léčit, navracet duše na své místo a uzdravit tento svět. Při svém „výcviku“ prochází určitými zkouškami, během nichž ukazují sílu svého ducha. V jedné takové zkoušce jsou konfrontováni s definicí svého „Já“. Aby touto zkouškou prošli, musí se vzdát pojetí sama sebe, osvobodit se od nálepek a zahodit své „Já“. Jedině pochopením, že všechno a všichni jsou propojeni a žádné Já neexistuje, mohou tuto zkoušku…
-
Pláčou vybité baterky?
Dnešní článek je tak trochu jiný. Nepromýšlím ho. Píšu z patra. Se slzami na tváři. Nic mě nebolí, nejsem nemocná. Jsem jenom unavená. K smrti unavená. I když se to týká mateřství, hezky se mi dnešní téma hodí i k blížícím se Dušičkám a kultu předků. Respektive kultu Rodu, neboť jde tentokrát o děti. A taky tématu Smrti. Té velké, duchovní. Když nerespektujeme, kdo jsme Opakuje to každý druhý web zabývající se mateřstvím, ženským sdílením, rodičovstvím a psychologií vůbec. Říkám to i já. Vím to. Racionálně jsem si toho vědoma a tajně doufám, že jsem na tom stejně jako většina ostatních lidí. Nejprve musíme naplnit své vlastní potřeby, abychom mohli…
-
Vlčkův úhlavní nepřítel
Život byl krásný. Byl. Měl všechnu pozornost svých rodičů. Celý den se řídil jeho potřebami. Každý den mu splnili všechna jeho přání. A on si v bezpečí a hojnosti prozkoumával svět. Až doteď. Objevil se nepřítel číslo jedna. Nemilosrdný, hrůzostrašný, zastírající celý jeho svět. Mimino! Sotva vykouklo na svět a on během vteřiny ztratil vše, co měl. Najednou byly jeho potřeby odkládány. Rodiče mu nastavili hranice. Neslýchané! On, Vlček, že by si nemohl dělat co chce a kdy chce!? A co bylo úplně nejhorší… kvůli miminu mu jeho nejmilovanější, nejdůležitější a nejkrásnější osoba celého života začala říkat důrazné NE podpořené fyzickým odstrčením, když ho nebral vážně. Jak by ho ale…
-
Jsem rebel, protože…
Je deset hodin večer a já jsem na sebe naštvaná. Přihlásila jsem se na webinář a zase ho prošvihla. Klikla jsem na tlačítko „přihlásit se“ teprve před třemi hodinami! Ani zvuk budíku nepomohl. Můj mozek prostě nefungoval. Zahlcen posvátným stavem prázdnoty dlel kdesi mimo čas. Pardon, ne ten mozek. Moje mysl. Mozek její signály přijímal jako vždy. Ty však nebyly jako dřív. V mém životě se zase udála jedna obrovská změna a zase zpřeházela samotné základy mého života. Kdo jsem byla. Jak jsem vnímala svět. Jak jsem se rozhodovala. Opět mě dovedla k myšlenkové prázdnotě. Nedokážu se soustředit. Zdánlivě si nic nepamatuji. Nestíhám dělat „nutné“ věci. Chceš příklad? Hmm, třeba…
-
Řešením lidské civilizace je chaos
Kontroverzní nadpis je výsledkem nepříliš kontroverzních úvah. Uvolněte se v křesílku, ucucávejte mojito (či sangriu) a nechte se unášet na vlnách nejnovějšího článku o současném tématu dalšího vývoje (globálního i regionálního) našeho drahého společenství. Současný stav Komplexní popis všech problémů, kterým jako lidstvo čelíme, se rozhodně nevleze do jednoho odstavce článku na blogu. Odpusťte tedy zestručnění. Bude-li vás téma zajímat podrobněji, na konci budou odkazy a upřímně pan Google po zadání vhodných hesel nabízí mnoho informačních zdrojů, takže máte volné pole působnosti k pátrání. Celý náš příběh roku 2021 může začít tím nejožehavějším tématem (které tak krásně koliduje se současnými vedry a faktem, že jsem se tu přilepila při psaní…
-
Těhotenství 2.0 aneb Jak to bylo tentokrát
S porodními a těhotenskými příběhy se v poslední době roztrhl pytel. Aspoň v mé sociální bublině, což zajisté souvisí s tím, že do ní se svým krásným bříškem zapadám. Nicméně jsem si všimla, že těch s bříškem je na ulicích najednou více. Požehnaná doba covidová! pomyslela jsem si. I když si klepali na čelo, když jsem říkala, že bude za rok hodně dětí, protože celou společnost zavřeli doma a nikdo nemá nic lepšího na práci, stejně se neubránili svým pudům (nebo celospolečenskému trendu?) a nechali to „na přírodě“. U nás doma touto cestou jdeme už od první zkušenosti a tak nás nepřekvapilo ani tolik, že se to stalo jako to,…
-
Z žáru jejich spojení vzniklo vše… Beltine 2021
O čem je skutečný svátek lásky? Nepřekvapivě je to o spojení protikladů a to ne jen tak ledajakých, ale těch nejpůvodnějších protikladů vody a ohně. Panenská Bohyně čistá a neposkvrněná jako studánka (např. keltská Belena) se oddává divokému Zelenému Muži, mladému ohnivému Bohu (např. sluneční jelen Belen), čímž v přeneseném významu dochází k ohřátí a oplodnění Země (Přírody), která záhy začne přinášet první letní plody. To je základní (wiccanský, přírodně spirituální) mýtus svátku Beltine (prvního máje). V tuto čarovnou noc, které se říká také Valpuržina či Filipojakubská, se burcují plodivé síly vesmíru a my je můžeme nasměrovat k vlastnímu záměru. Zvol moudře O záměru jsem na blogu mluvila jen minimálně,…
-
Hranice světa aneb jak je bránit
Tentokrát jsem si dala tu práci a opravdu přemýšlela (nejen se inspirovala) nad článkem pro tento týden. Jenomže ejhle! objevila se hromada nezpracovaných témat, která spolu neměla zdánlivě nic společného. Napadlo mě napsat něco pro maminky o dalších eskapádách s Vlčkem, taky se objevilo na přetřes téma různých překážek a strachů v těhotenství. Do toho se teď v jistých kruzích hodně rozebírá společenský osud na další období – takže další kapitola k odhalení orlogu a velkého arkána. Nehledě na společenské vyrovnávání se s kolektivním strachem z nemoci. Mno. Vše to vedlo k vlastně přirozené syntéze v podobě společného prvku a to definice hranic – těch osobních, společenských, geografických i duchovních.…
-
Kolonie bičíkovců Bohem
Zase provokuji, že? Tak se pohodlně usaďte a nechte se unášet sumarizací jednoho z mých „prozření“ během jedné z každodenních meditací. A jak k tomu vlastně došlo? Meditace nebyla vedená ani jsem se nepídila po konkrétním účelu. Ne. V této době plné strachu, disharmonie a lidské hamižnosti jsem se od toho jen potřebovala oprostit. Tak říkajíc „být chvilku zase sama sebou“. Ani strach, ani disharmonie a ani hamižnost totiž nejsou běžné stavy bytí a dokonce jsou na hony vzdálené tomu, jak přirozené, vnějšími tlaky nezatížené bytí vypadá. To jen tak na okraj, kdyby vám to náhodou ještě nikdo nikdy neřekl. Když jsem se tedy prokousala neuspořádaností myšlenek a nepohodlností sedu,…
