• Ze života

    Vlčkův úhlavní nepřítel

    Život byl krásný. Byl. Měl všechnu pozornost svých rodičů. Celý den se řídil jeho potřebami. Každý den mu splnili všechna jeho přání. A on si v bezpečí a hojnosti prozkoumával svět. Až doteď. Objevil se nepřítel číslo jedna. Nemilosrdný, hrůzostrašný, zastírající celý jeho svět. Mimino! Sotva vykouklo na svět a on během vteřiny ztratil vše, co měl. Najednou byly jeho potřeby odkládány. Rodiče mu nastavili hranice. Neslýchané! On, Vlček, že by si nemohl dělat co chce a kdy chce!? A co bylo úplně nejhorší… kvůli miminu mu jeho nejmilovanější, nejdůležitější a nejkrásnější osoba celého života začala říkat důrazné NE podpořené fyzickým odstrčením, když ho nebral vážně. Jak by ho ale…

  • Ze života

    Jsem rebel, protože…

    Je deset hodin večer a já jsem na sebe naštvaná. Přihlásila jsem se na webinář a zase ho prošvihla. Klikla jsem na tlačítko „přihlásit se“ teprve před třemi hodinami! Ani zvuk budíku nepomohl. Můj mozek prostě nefungoval. Zahlcen posvátným stavem prázdnoty dlel kdesi mimo čas. Pardon, ne ten mozek. Moje mysl. Mozek její signály přijímal jako vždy. Ty však nebyly jako dřív. V mém životě se zase udála jedna obrovská změna a zase zpřeházela samotné základy mého života. Kdo jsem byla. Jak jsem vnímala svět. Jak jsem se rozhodovala. Opět mě dovedla k myšlenkové prázdnotě. Nedokážu se soustředit. Zdánlivě si nic nepamatuji. Nestíhám dělat „nutné“ věci. Chceš příklad? Hmm, třeba…

  • Universum

    Řešením lidské civilizace je chaos

    Kontroverzní nadpis je výsledkem nepříliš kontroverzních úvah. Uvolněte se v křesílku, ucucávejte mojito (či sangriu) a nechte se unášet na vlnách nejnovějšího článku o současném tématu dalšího vývoje (globálního i regionálního) našeho drahého společenství. Současný stav Komplexní popis všech problémů, kterým jako lidstvo čelíme, se rozhodně nevleze do jednoho odstavce článku na blogu. Odpusťte tedy zestručnění. Bude-li vás téma zajímat podrobněji, na konci budou odkazy a upřímně pan Google po zadání vhodných hesel nabízí mnoho informačních zdrojů, takže máte volné pole působnosti k pátrání. Celý náš příběh roku 2021 může začít tím nejožehavějším tématem (které tak krásně koliduje se současnými vedry a faktem, že jsem se tu přilepila při psaní…

  • Ze života

    Těhotenství 2.0 aneb Jak to bylo tentokrát

    S porodními a těhotenskými příběhy se v poslední době roztrhl pytel. Aspoň v mé sociální bublině, což zajisté souvisí s tím, že do ní se svým krásným bříškem zapadám. Nicméně jsem si všimla, že těch s bříškem je na ulicích najednou více. Požehnaná doba covidová! pomyslela jsem si. I když si klepali na čelo, když jsem říkala, že bude za rok hodně dětí, protože celou společnost zavřeli doma a nikdo nemá nic lepšího na práci, stejně se neubránili svým pudům (nebo celospolečenskému trendu?) a nechali to „na přírodě“. U nás doma touto cestou jdeme už od první zkušenosti a tak nás nepřekvapilo ani tolik, že se to stalo jako to,…

  • Tradice a rituály

    Z žáru jejich spojení vzniklo vše… Beltine 2021

    O čem je skutečný svátek lásky? Nepřekvapivě je to o spojení protikladů a to ne jen tak ledajakých, ale těch nejpůvodnějších protikladů vody a ohně. Panenská Bohyně čistá a neposkvrněná jako studánka (např. keltská Belena) se oddává divokému Zelenému Muži, mladému ohnivému Bohu (např. sluneční jelen Belen), čímž v přeneseném významu dochází k ohřátí a oplodnění Země (Přírody), která záhy začne přinášet první letní plody. To je základní (wiccanský, přírodně spirituální) mýtus svátku Beltine (prvního máje). V tuto čarovnou noc, které se říká také Valpuržina či Filipojakubská, se burcují plodivé síly vesmíru a my je můžeme nasměrovat k vlastnímu záměru. Zvol moudře O záměru jsem na blogu mluvila jen minimálně,…

  • Ze života

    Hranice světa aneb jak je bránit

    Tentokrát jsem si dala tu práci a opravdu přemýšlela (nejen se inspirovala) nad článkem pro tento týden. Jenomže ejhle! objevila se hromada nezpracovaných témat, která spolu neměla zdánlivě nic společného. Napadlo mě napsat něco pro maminky o dalších eskapádách s Vlčkem, taky se objevilo na přetřes téma různých překážek a strachů v těhotenství. Do toho se teď v jistých kruzích hodně rozebírá společenský osud na další období – takže další kapitola k odhalení orlogu a velkého arkána. Nehledě na společenské vyrovnávání se s kolektivním strachem z nemoci. Mno. Vše to vedlo k vlastně přirozené syntéze v podobě společného prvku a to definice hranic – těch osobních, společenských, geografických i duchovních.…

  • Šamanismus

    Kolonie bičíkovců Bohem

    Zase provokuji, že? Tak se pohodlně usaďte a nechte se unášet sumarizací jednoho z mých „prozření“ během jedné z každodenních meditací. A jak k tomu vlastně došlo? Meditace nebyla vedená ani jsem se nepídila po konkrétním účelu. Ne. V této době plné strachu, disharmonie a lidské hamižnosti jsem se od toho jen potřebovala oprostit. Tak říkajíc „být chvilku zase sama sebou“. Ani strach, ani disharmonie a ani hamižnost totiž nejsou běžné stavy bytí a dokonce jsou na hony vzdálené tomu, jak přirozené, vnějšími tlaky nezatížené bytí vypadá. To jen tak na okraj, kdyby vám to náhodou ještě nikdo nikdy neřekl.   Když jsem se tedy prokousala neuspořádaností myšlenek a nepohodlností sedu,…

  • Ze života

    Rutinu nesnáším, rituály miluju. Schizofrenie?

    „Jsi teď máma, cos čekala?“  Toto slýchám docela často (hlavně od starší generace). Vlastně pokaždé, když si postěžuji na to, jak mě ubíjí stokrát za den uklidit to stejné místo na podlaze nebo pětkrát denně hodinu přemlouvat dítě, aby si nechalo vyměnit plínu. Jenže rutina prostě není pro každého. A já mám štěstí, že si to o sobě uvědomuji. Kdyby totiž ne, cítila bych docela intenzivní frustraci z nepochopení mých potřeb a házení mé maličkosti do obecné škatulky s cedulkou „máma“. Ale já nejsem jenom „máma“. Vlastně jsem 95% svého života máma nebyla. A i když jsem ze své rodiny nadšená, na mé podstatě a mých osobních potřebách se nic…

  • Tradice a rituály

    Imbolc: Nečekaný sabat

    Keltský Imbolc nebo také české Hromnice jsou malý, nepříliš slavený svátek, kolem něhož panuje jen minimum tradic. Nebo ne? Když jsem se před mnoha a mnoha lety začínala zajímat o kolo roku, jeho cyklus a tradice s ním spojené, ze všech osmi hlavních svátků byl právě tento pro mě ten nejzanedbatelnější. Jakési fádní datum uprostřed zimy, které se nepojilo s žádnými oslavami, pouze pranostikou: „Na Hromnice, o hodinu více.“ Svátek určený k počítání času. Ale nic víc. Teprve po řádném zahloubání do novopohanství a pravidelném praktikování domácích oslav se mi otevřel nevídaný hromnicový svět. Dnes jej považuji za jeden z nejkrásnějších svátků roku a velký podíl na tom má nejen…

  • Ze života

    Jak Vlček porazil Archiméda

    „Objem kapaliny vytlačené z nádoby se rovná objemu tělesa do ní ponořené,“ prohlásil Archimédes sebevědomě. Vzápětí se zamračil. Vedle něj stál Vlček v kaluži a zvědavě sledoval, co to ten starý pán s bílým plnovousem vymýšlí. Problém byl v tom, že se hladina kaluže nepohnula ani o píď. Archimédes zaváhal. To dítě přece nemá nulový objem ani nulovou hmotnost. Jak je to možné? „Že bych to špatně spočítal?“ zamručel si pod vousy a jal se do kaluže házet všechno, co mu přišlo pod ruku. Jablko, boty, větve. Vlček se nadšeně chechtal jeho bláznivému počínání. Všechny tyto předměty nadzvedávaly hladinu kaluže, až sahala Vlčkovi po kotníky. To se mu nelíbilo a…