-
Barefoot nebo-li cítím tě matko Země
Toto téma se mi v životě motá už rok a půl a tak je načase, abych si ho nejen pro Vás, ale vlastně i pro sebe nějak sumarizovala. Nejprve Vás, vážení čtenáři, chci ujistit, že jsem nikdy nepatřila k hippies, konopím omámeným individuím ani dredařům (byť všechny tyto skupiny dokáže má svobodomyslná duše do jisté míry ocenit). Proto mi pojem barefoot byl znám spíše z mého okolí, než že bych mu sama věnovala velkou pozornost. Miluji lodičky a vysoké podpatky celkově, kožené tenisky s elegantními ozdobami a nadčasovou krémovou barvou…prostě mám ráda módní obuv. A taky glády a gothic botky s kovovým zdobením a krajkou. Čím víc je to osobité…
-
Okouzlení podle Teorie typů
Napadlo mě to dnes ráno. Neustále opakuji, že Okouzlení je stav a lze ho dosáhnout kdekoliv a kdykoliv, ale probíhá tady a teď. Pak jsem hledala na Google heslo „žít tady a teď“ a vypadlo mi tolik stránek, co se tím zabývají, písniček, které to mají ve svém textu… a já jsem uvažovala: „Hmmm, ale tolik přítomnosti, kterou tu prezentují, v životě obvykle nezažívám a přesto se mi často stává, že jsem najednou něčím okouzlena, žasnu a kochám se a jsem tady a teď.“ Uvědomila jsem si, že samotné okouzlení je stavem harmonie v onom okamžiku tady a teď, ale tady a teď není nutně cestou k jeho dosažení. Kolikrát…
-
Meloun, máta a červený rybíz
Bez těchto ingrediencí si neumím představit žádné léto. A až na meloun nám všechno roste přímo na zahradě. Takže co s tímto super triem? Do sklenice s nimi! 1) SIRUP, KAM SE PODÍVÁŠ Beze srandy je sirup z kombinace černého a červeného rybízu ta naprosto nejbožštější věc na této planetě. Nedokáže ji trumfnout ani mango, ani arašídy, ani kokos, ani kakao, ani vanilka, ani ananas, ani jakýkoliv jiný plod či jiná část těla stromu, keře či byliny. Kombinace ostré kyselosti a výrazné sladkosti je jedním slovem ochromující. A dokážete se ji připravit sami doma bez odšťavňovače, hezky postaru. Jen s dvěmi miskami, polévkovou lžící a sítkem. Jak na to: Potřebujete…
-
Jak zlomit rodové prokletí?
Možná jste nad tím už sami někdy přemýšleli. „Nikdy nebudu jako máma.“ „Tyhle věci budu dělat jinak než táta.“ A pak se přistihneme, nejčastěji poté, co máme vlastní děti, že stojíme nad plačícím batoletem a slyšíme se říkat přesně ty samé repliky, které jsme v dětství sami slíchali a tolik je nesnášeli. Mnozí z nás se pochopitelně dovede ovládnout. Truc vůči rodičům je díky mnoha letům puberty silně zakořeněný v naší podstatě, takže rozhodneme-li se, není to žádný problém jednat přesně obráceně. Takříkajíc na truc. A pak občas říkáme nahlas takové bonmoty jako: „Nejsem jako ty.“ „Tohle jsi udělal špatně táto.“ „Tohle jsem u tebe nesnášela mámo, dělám to jinak.“…
-
Teorie Částicového vědomí
Konečně jsem dočetla Stručnou historii času od S. Hawkinga (poměrně stará publikace) a když jsem otáčela poslední stranu popsanou tužkou několika svými poznámkami, s úžasem jsem si uvědomila, že všechny ty převratné objevy fyziky posledního století (ať už teorie strun nebo kvantová fyzika) mi ve výsledku neřekly nic překvapivého krom toho, jak překvapivě se to všechno podobalo ekologickým teoriím a prokázanému fungování ekosystémů v biologii. Říkala jsem si, že když se podstata a fungování života na Zemi tolik podobá fungování vesmíru (aspoň do té míry znalostí, které byly prezentovány v oné knize), mohlo by se naopak leccos ve vesmíru vysvětlit aplikací některých ryze zemských, živých organismů se týkajících, zákonitostí. Dualita…
-
O magii, terapii a mateřství s Hankou Toulavou
O – Okouzlena.cz H – Hanka Toulavá O: Ahoj Hani, ty jsi psychoterapeutka a máma dvou malých dětí. Povíš mi, kde se v tobě bere takové cítění pro lidi? H: Kde se to ve mně bere? Já si myslím, že jsem se s tím narodila. S tím cítěním. O: Myslíš, že je to až tak snadné? Se s tím prostě narodit? H: Je to snadné a náročné zároveň, samozřejmě. Snadné v tom je, že ten cit a tu empatii už v sobě mám a je to dar, který jsme dostala. Nebudeme spekulovat od koho nebo od čeho, prostě je to dar. Nesnadné na tom je to kultivovat. Nějak. Nesnadné je říkat si, co…
-
Hrdý potomek opic
Tuhle jsem se na hřišti zasněně dívala na partičku dětí, se kterou si hrál i nejmladší Vlček. Byl tam asi pětiletý chlapec Pája, jeho mladší bratříček Olí a asi dvouletá sestřička Růženka. Vlček se k rodince nadšeně přidal, házel písek, běhal za míčem a všelijak se zapojoval do hry. Skupinová dynamika batolat a předškoláčků je sama o sobě fascinující a přirozené signály těla (gesta, mimika, postoje, tón hlasu) hrají v komunikaci malých dětí hlavní roli. Stejně jako u zvířat, která nepoužívají verbální komunikaci k dorozumívání. O to bývám smutnější a tak trochu nevím, jak reagovat, když se do toho přirozeného proudu snažíme zasahovat my dospělí a nějakým způsobem korigovat chování…
-
Správný čas na…
Dříve nebo později stojí před otázkou časování každý. Mágové řeší přesný čas, aby jejich rituály a kouzla dosáhla co největšího účinku. Mystikové přemýšlí nad vnímáním času. Filozofové hledají správný čas. Fyzikové zkoumají zákonitosti času. Ženy sledují cykličnost času. Každý ho vnímá ze svého úhlu pohledu neboli, jak víme, čas je relativní. Tak který čas je ten správný čas na Okouzlení? Abych tuto spíše filozofickou otázku příliš nerozebírala, ukončím ji stručnou odpovědí: „KAŽDÝ.“ Na této stránce, v této části Universa, je totiž úplně jedno, kým jste a ke komu (mágovi, mystikovi, filozofovi, vědci, muži či ženě) patříte. Když totiž přijde na Okouzlení, uvědomila jsem si nedávno dvě pravdy. 1) Každý okamžik…
-
O muži, který se mne nechtěl vzdát
Seděla jsem na zemi, shrbená, schoulená. Rukama jsem si zakrývala obličej umazaný slzami. Tohle byl konec. Naprosté dno. Když jsme se poznali, dokázala jsem mu hledět zamilovaně do očí hodiny, nedbat vlastního hladu a únavy. Poslouchala jsem jeho křik a říkala si, že je to ten nejsladší zpěv. Probděla jsem s ním noci, kdy jsem mu šeptala o své lásce a plná naděje se těšila na den, kdy mi má vyznání opětuje. Šel den za dnem, měsíc za měsícem. Uplynul rok a on na mě hleděl zamilovaným pohledem. Sladkým hlasem mě k sobě volal. Neúnavně čekal, až si ho všimnu a nebál se pořádné rány, aby upoutal moji pozornost. Věděla…
-
Hádala se hudba s tichem
Dva kolegové se hádají. Jeden potřebuje k práci ticho, druhý potřebuje k podání stejného výkonu hudbu. Který z nich má přednost? Většina z nás by přirozeně řekla ticho. Máme zakódováno, že ticho je „absence“ zvuku a jako taková je primárním, základním stavem a má tedy přednost, protože bude méně rušit okolí. Tady však přichází jedno velké ale… Všechna hmota kmitá na určité frekvenci. Nic není statické. A jak všichni ze středoškolské fyziky víme, frekvence znamená zvuk. Jinými slovy všechna hmota vydává zvuk. Tak jak to, že existuje něco jako ticho? Ticho jsou vlastně frekvence, které neslyšíme. Otázka ticha tedy není absence zvuku – což je vlastně přání prvního kolegy – nýbrž přepnutí zvuku do…
