Naše potřeba vše popisovat, ach, jaká to otrava! Jakoby nestačilo mluvit jen o tom, co není vidět. Když se dva lidé dívají na zelenou kostku, vidí oba zelenou kostku. Každý z nich ji ale, vnímá jinak. Jednomu se líbí, druhý jí opovrhuje. Jednomu připomněla dětství, druhému práci. To jsou ty podstatné informace!  To nám pomáhá si vzájemně rozumět. Definice Jenže místo sdílení vnímání se snažíme sdílet definice. „Pravdy“. Říkáme „toto je zlé“ a věříme, že to tak je v celém vesmíru, i když člověk hned vedle nás tu stejnou věc vnímal jako dobrou. Jenže ona je pro nás zlá. A my o tom musíme přesvědčit úplně každého, koho potkáme, jinak…